Rozhovory

Tři hráči kategori U14 ( Ondřej Pospíšil, Matěj Tegel a Vladimír Vomáčka) ve výběru severních Čech na turnaji Regionálních výběrů. 


1) Jak moc jste si věřili v nominaci po prvním soustředění v Roudnici, kde bylo 15 hráčů, ale do konečné nominace šlo pouze 12 hráčů.
Ondra: No v Roudnici jsem dělal maximum, ale nominace je na trenérech.
Matěj: Pro mě byl úspěch už to, že jsem byl mezi 15, ale říkal jsem si, že bych se do užšího výběru mohl dostat.
Vláda: Na začátku vůbec, ale jakmile jsem spoluhráče trochu líp poznal tak už jsem si myslel že nějakou naději mám.

2) Jak jste se osobně cítili v této konkurenci??
Ondra: Docela dobře, protože tam jsou šikovní kluci z Litoměřic a z jiných klubů a s těma se mi hraje dobře.
Matěj: Cítil jsem se tam tak, že nejsem ani nejhorší, ani nejlepší.
Vláda: Cítil jsem se dobře, i kolektiv byl super a hlavně žádná rivalita nebyla.

3) Jaké byly tvoje nejsilnější vlastnosti a kde si na rozdíl od spoluhráčů ztrácel?
Ondra: O moých silných a slabých vlastnostech vím, ale z taktických důvodů se o nich nebudu vyjadřovat.
Matěj: Myslím si, že mezi mé silné stránky patří to, že dokážu obstojně driblovat pravou i levou rukou a to, že jsem docela vysoký. Naopak mezi mé slabiny patří malá dynamičnost.
Vláda: Snažil jsem se být velkej bojovník a taky být kamarádský ale ztrácel jsem výdrží a obranou.

4) Když ses dostal na turnaj výběrů U14, co ti nejvíce utkvělo ?
Ondra: Nejvíce mě zaujala vyrovnanost všech týmů. A přátelská atmosféra mezi hráči.
Matěj: Určitě budu vzpomínat na zápas proti východočeskému výběru - a to jak na vyrovnání 0,6 sekund před koncem, tak na závěr prodloužení.
Vláda: Nebyl jsem tam na prvních dvou zápasech ale nejvíc jsem si zapamatoval jak jsme hráli kolektivně.

5) V konkurenci výběrů hráčů 2003 ses srovnal jak? Co ti nejvíce chybělo a kde si naopak vyčníval??
Ondra: Vzhledem k individuálnímu ocenění doufám dobře a o ostatním jsem se vyjádřil v otázce číslo 3. ( Ondra byl vybrán do All stars pětky turnaje)
Matěj: Chyběla mi (již zmíněná) větší dynamičnost.
Vláda: Po té nemoci si myslím že to nebylo úplně ideální ale stejně jsem se snažil, chybělo mi držet míč před turnajem.

6) Jaké máš osobní pocity z umístění výběru severních Čech a jaké máš osobní pocity ze své hry, ze svých výkonů??
Ondra: Ke hře týmu severních Čech mám dobrý pocit jelikož jsme měli jednu z nejlepších bilancí na turnaji a mojí hru posuzovat nemohu, to musí pouze trenéři.
Matěj: Byl jsem trochu zklamaný, že i když jsme prohráli pouze s celkovým vítězem turnaje, tak jsme se umístili až na 5. místě.
Vláda: Moc jsem tomu nerozuměl abych se přiznal tu bilanci a to všechno, a za sebe no moc dobrý ne, víkend se mi moc nepovedl.

7) Ondro ty si byl vybrán do All stars pětky celého turnaje jak moc si ceníš individuálního ocenění?
Ondra: Vážím si toho hodně a nečekal jsem že by mě tam mohli vybrat jelikož tam byli nejlepší hráči z celé České republiky.

O zkušenosti z žákovské Euroligy (EYBL) bohatší Ondřej Pospíšil a Tadeáš Slowiak

1) Ondro a Tadeáši vy jste dostali nabídku od USK vycestoval na EYBL což je žákovská forma nejprestižnější Evropské soutěže v basketbalu Euroligy. Můžete nám tuto mládežnickou formu představit?          

 T: Na turnaji jsou 2 skupiny po 9 týmech a hrajou se 2 turnaje tak aby hrál každý s každým. To vše se započítavá do celkové tabulky.               

 O: Jedná se o mezinárodní soutěž staršího žactva U14 něco jako česká extraliga, která je rozdělena do dvou skupin. 

 

 2) Jaké soupeře jste potkali a jaká je celkové úroveň oproti lize U14 v ČR.      

O: Potkali jsme tam týmy jako Inter Bratislava, Alba Berlín, Gortat BC Cracovia, Zsiros Academy, úroveň je stejná jako u nás, ale více se tam hraje silově.         

T: Za týmy jsme potkali- domácí Szolnok se kterým jsme prohráli, pak Inter Bratislava, Alba Berlin a polský tým Cracovia. Tak v české lize se přece jenom nehraje tak fyzický a rychlý basketbal i když se o to spousta týmů pokouší. Takže na turnaji mi chybělo něco málo centimetrů a větší rychlost. 

 3) Celkově Vaše osobní pocity?                                                                                                                                                                                                                                              O: Pocity byly dobré, ze začátku převažovala tréma, ale to postupně odešlo 

 T: Mrzela mě prohra hned první den proti domácím protože první poločas jsme hráli velmi dobře. Myslím že jsem týmu pomohl a chtěl bych se na EYBL podívat aspoň ještě jednou.

 

 4)Jak jste zvládli přechod mezi českou soutěží a EYBL? Byla nervozita nebo jste to       neřešily?                                                                                                                                   O: Přechod jsme zvládli celkem v pohodě až na tu již zmíněnou nervozitu

T: Rozdíl byl hlavně v kvalitě soupeře protože v ČR padá mnohem víc bodů a také jsou vetší bodové rozdíly. Nejvetší nervozita byla proti domácím hned první zápas ale postupem turnaje mizela.

 

 5) Co Vaše osobní statistiky, jaký zápas se Vám nejvíce povedl??    

 O:Nejvíce se mi povedl zápas s Bratislavou, při kterém jsem dal asi 17 bodů, obrana  se mi celkem dařila, až na drobné výjimky

T: Na turnaji jsem se snažil bránit co nejlíp ale proti rychlejším soupeřům jsem nestíhal bránit na nohou. V útoku jsem chtěl hrát týmově a hrát jedna na jedna do otevřené obrany. Jinak můj nejlepší zápas byl proti polskému týmu, kdy byl soupeř vetší ale pomalejší.

 

 6) Jaké bylo zázemí celého turnaje? Hala, hotel, strava, cestování..?

O: Zázemí bylo dobré nejlepší byla asi hala, která byla sice školní, ale pěkná. Ubytování bylo malé a útulné, ale vzhledem k tomu že jsme tam trávili málo času tak stačilo

T:Hala byla sice školní ale pěkná, na hotelu jsme moc času netrávili ale jinak taky nebyl špatný, strava mi chutnala a restaurace byla taky pěkná a cestování autobusem bylo skvělé až na zpoždění....

 

 7) Kolik utkání jste odehráli a jaký má turnaj pokračování??  

O: Celkem jsme odehráli 4 zápasy a po novém roce v lednu se bude dohrávat druhá část této soutěže. A dále podle umístění

T: Celý tým hrál 4 zápasy a protože nás přijelo 13 tak jsem nehrál zápas proti Albě Berlín. Turnaj pokračuje v lednu a poté je to podle umístění.
 


Liberečtí basketbalisté nemají dospělé, ale sní o návratu do NBL

Čtyři roky basketbalové nejvyšší soutěže si připsali v nedávné minulosti Kondoři Liberec. V roce 2009 skončil A tým dospělých v základní části na pátém místě. V posledních letech účinkoval v první lize. Letos Kondoři vůbec nemají družstvo dospělých, ale...

"Nejvyšší soutěž bychom chtěli do Liberce do pěti let vrátit," tvrdí Lukáš Chábek, hlavní trenér BK Kondoři. "Což by ale znamenalo, že bychom museli sehnat na sezonu čtyři až pět milionů korun." Teď Kondoři počítají svůj roční rozpočet na statisíce korun.

"Muži neměli v první lize v uplynulém ročníku soutěže moc dobré výsledky a ani perspektivu. Letos se proto soustřeďujeme výhradně na mládež," vysvětluje dočasný konec dospělého basketu u BK Kondoři sekretář oddílu Tomáš Masár.

"V příští sezoně bychom ale mužstvo dospělých rádi založili z našich odchovanců, kteří skončí v juniorské soutěži do devatenácti let. Pokud nám někdo z vítězů oblastního přeboru přenechá postup, začneme v druhé lize - tedy v třetí nejvyšší soutěži."

Současná vlajková loďKondorů "sedmnáctka" bojuje v české extralize. "Do širšího kádru reprezentace do šestnácti let se nyní prosadili čtyři naši kluci, čímž se může v republice pochlubit jen málo oddílů," prohlašuje Chábek.

Úspěšná extraligová "sedmnáctka" vzešla z žákovského družstva, jež před dvěma lety získalo titul mistra republiky. "Největší domácí kluby nám z úspěšného družstva přetáhly některé hráče, ale i tak zůstala sedmnáctka silná," podotýká Chábek. "V prvních čtyřech extraligových zápasech dvakrát vyhrála a dvakrát prohrála. Věříme, že postoupí mezi osm nejlepších týmů do play-off."

V první lize účinkují týmy Kondorů do 19, 15 a 14 let. "Mají ale nakročeno k tomu, aby od ledna působili v extraligách," konstatuje Chábek. Minižákovské týmy zápolí v oblastních soutěžích, poněvadž republikové pro ně nejsou.

"Teď je naším hlavním cílem vychovávat hráče na takové úrovni, aby se jednou mohli basketbalem živit. Třeba i v prestižních evropských ligách," upozorňuje Masár. "Za stejně důležitou věc však považujeme to, aby kluci dobře studovali. Hodně z nich chodí na nedaleké Gymnázium Jeronýmova nebo na Gymnázium F. X. Šaldy."

Podle Chábka odchází z Liberce každý rok několik hráčů do českýchklubů, kde se věnují mládeži na špičkové úrovní - tedy do USK Praha, Pardubic nebo Nymburka.

Zdroj: http://sport.idnes.cz/liberec-crn-/basket.aspx?c=A161110_094343_sport-basket_rou

Kondoří stopa v reprezentaci U15

1) Romane a Vláďo vy jste dostali možnost absolvovat  první soustředění reprezentace U15. Můžete nám popsat svoje pocity?                                                          V: Pocity to jsou suprový, poznáte nové lidi, nové trenéry a basketbal zase z jiného pohledu.

R: Pocit mám skvělý, jsem rád že jsem tam mohl být.

2) Měli jste nějaké náznaky, že obdržíte pozvánky a je to Vaše první zkušenost s reprezentací? 

V: No náznaky to úplně nebyly, teda aspoň pro mě. Já jsem spíš v jenom doufal.  A zkušenost loni jsem byl s Romanem na výběru severních Čech, ale reprezentace je přeci jen vyšší tupínek.

R: Náznaky jsem teda nezaznamenal. Zkušenost s reprezentací je to první, ale loni jsem byl ve výběru severních Čech právě třeba s Vláďou...

 

3) Kolik bylo pozváno celkem hráčů? 

V: Celkem bylo pozvaných 30 hráčů, které rozdělili na 2 týmy modří a červení.

R: Celkem nás bylo pozváno 30. 24 hráčů a 6 náhradníků

 

4) Koho jste považovali za největšího konkurenta na své pozici? A koho za nejlepšího hráči na své pozici?

V: Ze začátku jsem znal na své pozici jenom jednoho rozehráváče- Bálinta trošku víc, takže jsem je musel poznat víc až tam. Nakonec jsem zjistil že s nima dokážu hrát vyrovnaně. Problém byl pak v druhém týmu kde byli dva rozehrávači- Šurý, Kočvara kteří jsou dobří jak v útoku tak v obraně. S nimi jsem měl velký problém a nedostal jsem se do svého tempa.

R: Za konkurenty jsem považoval všechny na své pozici, ale je velice těžké zhodnotit kdo byl nejlepší, protože každý udělal svůj kus práce, kterým přispěl svému týmu.

 5) Je sraz reprezentace vůbec místem, ke se tvoří kamarádské vztahy, nebo je to místo kde se od začátku bojuje o konečné nominace?? 

V: Podle mě je to tak půl na půl oboje se tam projevuje.

R: Tím, že s většinou kluků proti sobě hrajeme zápasy v lize, tak se jako kamarádi známe, ale na závěrečném zápase se podle mě již projevil boj o další nominaci.

6) Můžete nám přiblížit, jak vypadá denní program na reprezentačním soustředění?? 

V: No asi jako na každém soustředění byly 3 treninky denně.  Ale bylo to rozdělené na červené a modré takže jsme s Romanem měli jinak tréninky. Ale oba dva jsme měli ráno, odpoledne a večer (po odpoledním a večerním byla regenerace) vždy 2 hodiny až na večerní kdy byl střelecký 45 min. Poslední den pak byl zápas mezi červenými a modrými. 

R: Já jsem byl v červeném týmu, takže jsme začínali trénovat jako první. Po nás trénoval modrý tým . Tréninky v pondělí byly tři, dva normální a jeden střelecký . V úterý byl zápas mezi modrým a červeným týmem.

 

Na kus řeči s ostrostřelcem U15 Danem Musilem

1) Dane ty si z Poděbrad, ale nastupuješ v Liberci. Jak se dostal na sever? Přeci jen není to úplně obvyklá trasa...                                                                                               Do týmu jsem přišel v polovině minulé sezóny, protože poděbradský tým nepostoupil do další fáze soutěže. Dohrál jsem tady sezónu, ve které jsme nakonec postoupili až na MČR a protože je tady dobrý tým s dobrou partou kluků a kvalitní trenér, tak jsem u Kondorů zůstal.

 

2) V U15 patříš s průměrem 12,1b mezi nejlepší střelce, ale v Pardubicích a Hradci si zaznamenal pouze 2 body. Čím si to vysvětluješ??                                                        Moc si to vysvětlit nedokážu. V Pardubicích mě bránili velmi dobře a málo kdy jsem se dostal ke střele nebo nájezdu. V Hradci jsem nedal spoustu volných střel a zahodil jsem několik jasných šancí.

 

3) Zatím držíte postupovou příčku do extraligy a pokud se nestane nic neočekávaného tak budete od ledna v elitní skupině U15, kde je vlastně reálný strop mužstva U15? Může se objevit znovu na MČR jako loni v U14?                             Náš tým patří v soutěži rozhodně k těm lepším a myslím si, že když budeme hrát dobře, tak můžeme hrát vyrovnaně s každým soupeřem a na mistrovství ČR se znovu dostat.

4) Co je největší předností týmů a kde naopak spatřuješ slabiny?                                    Velká přednost týmu je, že máme hodně vysokých hráčů, kteří nám někdy hodně pomůžou na doskoku a mezi slabiny to, že tým moc nevyužívá křídel a občas nehrajeme moc týmově. 

5) Co tvoje individuální silné stránky, a kde musíš ještě hodně přidat?                           Mezi moje silné stránky patří rozhodně obrana a střelba z dlouhé vzdálenosti a mezi slabiny bych zařadil ballhandling, komunikaci a tvoření hry.

6) Máš pro letošní rok nějaké osobní ambice?                                                             Chtěl bych se naučit lépe pracovat s míčem, začít více komunikovat na hřišti a samozřejmě to s týmem v letošní sezóně dotáhnout co nejdál.

7) Jaký je tvůj basketbalový vzor a co by sis od něj chtěl nejvíc vzít??                           Pro mě je největší vzor Tomáš Satoranský. Je to výborný hráč a skvělý člověk. Měl jsem možnost ho osobně poznat na letním campu. Kdybych si od něj měl něco vzít bylo by to určitě jeho zdravé sebevědomí a basketbalové myšlení.

 

Na slovíčko s Jirkou Trachtou

1) Jirko ty si přišel do Liberce z USK Praha. Můžeš nám popsat nějaké největší basketbalové rozdíly, které vnímáš mezi svým působením v USK a zde u Kondorů?     Asi největší rozdíl vním v pojetí útočných rolí hráčů. V USK byl striktně definovaný systém a  do něj se museli všichni dostat. Tady v Liberci máme větší volnost a spíše je na nás vytvořen tlak, aby jsme sami museli tvořit. Z hlediska obrany je to stejně náročné. 

2) Splňuje Liberec tvoje představy, kvůli kterým si měnil působiště?                          Rozhodně ano. Trenéři se mi zde věnují po individuální stránce velmi intenzivně a já sám na sobě cítím jisté zlepšení. Samozřejmě je přede mnou ještě spuoust práce, ale cítím sá, že jsem udělal krok správným směrem. Druhou nedílnou součástí bylo také herní vytížení a role v týmu U19, která mi byla svěřena. 

3) Máš pro letošní rok osobní cíle? A jaký si dáváš týmový cíl s U19?                           Určitě bych chtěl udělat velký krok ve svých individuálních činnostech, které jsou nezbytné pro další basketbalový růst, dále bych chtěl zapracovat na fyzické stránce, především zesílit a tím přidat do své hry větší důraz v oblasti koše.                            Z týmové hledisak bych byl rád, kdyby se nám podařilo dostat mezi první 2 týmy ve skupině a mít možnost bojovat o Extraligu U19.

4) Za dobu co hraješ basketbal ses jistě setkal s řadou kvalitních hráčů? Který hráč z pohledu soupeře, nebo spoluhráče ti utkvěl v hlavě jako nejlepší?                        Ze soupeřů se mi vybaví Yoro Sidibé ( člen extraligového kádru GBA U19), svoji atletičností a proporcemi je unikátní a pro mně tedy asi nejlepší hráč, proti kterému jsem mohl nastupovat. Ze spoluhráčů asi Kryštof Chaloupka, velmi na něm oceňuji jeho univerzálnost a schopnost hrát čelem i zády ke koši. 

5) V lize U19 máte za sebou 4 kola a potkali jste pouze pražské týmy ( Žižkov, Vyšehrad, BA Sparta, GBA ,,B"), který z týmů byl nejsilnější?                                    Bez debat to byla rezerva Get better academy, tento tým je siloi svého kádru jasně nejsilnější v lize a podle mého by hrál důstojnou roli i v Extralize U19, kde by nejspíš atakoval hranici play off!

6) Proti BA Sparta si zaznamenal velmi solidních 18 bodů. Jaký je vlastně tvůj nejlepší střelecký počin?                                                                                               Můj osobní střelecký rekord není o moc větší, bylo to 20 bodů prot Sokolu Nová Paka v žákovské lize U15. V té době jsem byl na USK Praha a v dresu soupeře nastoupili moji dnešní spoluhráči Jakub Tegel, Vojta Pour a Vojta Skalický, takže trošku paradox, že jsme se nakonec sešli všichni v Liberci :-) 


Jirko děkujeme za rozhovor a přejem úspěšnou sezonu v Kondořím dresu! 



Jako první nám poskytl rozhovor kapitán extraligových kadetů Johan Haiblík

1) Zhodnoť prosím první víkend v extralize U17
V prvním zápase extraligy jsme neukázali naše maximum, spíše naopak, i když jsme vyhráli o hodně bodů, tak výkon měl k ideálu velmi daleko
I přes to že jsme druhý zápas prohráli, tak jsme hráli s mnohem větší bojovností a nasazením, ale soupeř byl velmi kvalitní, možná to nejlepší co extraliga nabídne...

2) V čem je největší síla týmu a kde naopak máte slabiny??
Naše silná stránka je určitě rychlý a bojovný basket, hra 1na1 a také dobrá střelba. Slabinou je naše zbrklost a nekoncentrovanost po celou dobu utkání, ale na všem budeme s trenérem pracovat!!

3) V čem spatřuješ největší rozdíl oproti účinkování v lize U17?
Rozdíl mezi ligou U17 a extraligou U17 je hlavně ve zkušenosti-my jako nováček je musíme nasbírat. Dalším rozdílem je fyzičnost vše je rychlejší a tvrdší...

4) Koho považuješ za největší aspiranty na Final4?
Můj tip na týmy pro Final 4 jsou: Nymburk, USK, Snakes Ostrava, Liberec

5) Kam si myslíš, že dojde Liberec?
Myslím si, že Liberec má potenciál na to být ve Final 4.

6) Máš nějaké osobní cíle v letošní sezoně??
Můj osobní cíl v této sezóně je, abych se co nejvíc zlepšil a abych bojoval